|
|
Struktura parlamentu: existuje optimální model?
Holeček, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Struktura parlamentu: existuje optimální model? Abstrakt Diplomová práce na téma "Struktura parlamentu: existuje optimální model?" se zabývá otázkou ideálního modelu složení parlamentu z hlediska počtu jeho komor. Jejím cílem je poskytnout zevrubný přehled jednotlivých možností, které se v historii nebo současnosti objevily. Z toho se snaží vyvodit závěry pro odpověď na otázku, zda preferovat unikameralismus či bikameralismus. Daná otázka je pak i přenesena do kontextu českého Senátu. První kapitola práce řeší obecně otázku institutu parlamentu. Pojednává o definici tohoto pojmu, jenž nabýval v různých časových epochách či na různých místech odlišných významů. Dále se pak zabývá pro práci stěžejním pojmem parlamentní struktury. V druhé kapitole je pojednáváno o unikamerální formě parlamentní struktury, a to včetně jeho charakteristiky, historického a intelektuálního vývoje. Následně jsou popsány čtyři konkrétní od sebe odlišné příklady jednokomorových parlamentů ve světě. Konkrétně jde o parlamenty Slovenska, jakožto příkladu unikameralismu v čisté formě, Íránu, který je případem jednokomorového parlamentu s teokratickými prvky, Botswany, jež disponuje prvkem kmenovým, a příklad takzvaného modifikovaného unikameralismu, který je jakousi střední cestou mezi unikameralismem a bikameralismem, s původem ve...
|
|
|
Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky
Kouřimský, Jan ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Záměrem této diplomové práce je představit fungování a život v Senátu Národního shromáždění ČSR. Horní komora československého parlamentu fungovala mezi lety 1920 až 1939, kdy v době Protektorátu Čechy a Morava byla oficiálně rozpuštěna. Za sledované období se v komoře vystřídalo na 444 zákonodárců sedmi různých národností. Nejpočetnějšími byli Češi a Němci. Na fungování Senátu je nahlíženo z několika úhlů. Jednak je podrobně sledována debata pro a proti zřízení druhé komory probíhající před přijetím nové ústavy z roku 1920. Zpracovány jsou též dobové úvahy a nerealizované návrhy o reformě Senátu, které se vedly na konci dvacátých let a navrhovaly vytvoření tzv. hospodářského parlamentu. Je představen volební systém poměrného zastoupení užívaný pro volby do Senátu a jeho výsledky odrážející se ve velkém počtu politických stran s nízkými volebními zisky, které následně znesnadňovaly tvorbu stabilního politického prostředí. Práce sleduje stranické, národnostní, sociální, myšlenkové a výrazové zázemí jednotlivých senátorů a senátorek. Zaznamenává podrobněji osudy některých ze zákonodárců, kteří se v horní komoře pohybovali během doby První republiky a byli též negativně zasaženi německou okupací a válkou. V případové studii je zaznamenán poválečný soud se senátory za Sudetoněmeckou stranu (SdP). Práce...
|
|
| |
host ::
RSS.